Když jsem jako dospělé dítě odešla od maminky, neuměla jsem moc vařit.
Jo, uměla jsem jednoduchou mrkvičkovou polívku, ale to je tak vše.
Manžel na mé začátky v kuchyni vzpomíná s úsměvem, ale tehdy mu do smíchu asi nebylo. Například jsem chtěla udělat "čínu" a nevěděla jsem,
že solamyl nemůžu nasypat jen tak do horké omáčky.. Výsledkem byl zdrcnutý kus čehosi uprostřed wok pánve. Taky jsem se domnívala, že ona pánev je základem pro úspěch v kuchyni a "čína" se zkrátka automaticky povede. :-)
že solamyl nemůžu nasypat jen tak do horké omáčky.. Výsledkem byl zdrcnutý kus čehosi uprostřed wok pánve. Taky jsem se domnívala, že ona pánev je základem pro úspěch v kuchyni a "čína" se zkrátka automaticky povede. :-)
Jednou jsem chtěla připravit luxusní salát, a tak jsem mezi kopec zeleniny dala mandarinky z konzervy. Jestli si pamatuju dobře, tak zálivku jsem taky ozvláštnila šťávou z těch mandarinek. :-))
Hodně velkou zásluhu na mém přístupu k vaření a pečení má moje tchýně. Naučila mě správně rozlišovat jaké maso se na co hodí. Dalším odrazovým můstkem pro to, abych se doslova zbláznila do kuchtění byly food blogerky KOKO z Menudomu.cz, Kitchinette.cz a Kačí ze Smoothcooking.cz.
Můj první recept jsem pojmenovala Koláč na plech a je od mé tchýně. Je také prvním, který jsem se naučila a nezkazila.
Na plech je proto, že...vlastně čtěte dále a dozvíte se to... :-)
Na plech je proto, že...vlastně čtěte dále a dozvíte se to... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat